Souhrnná informace o činnosti Zahraničního výboru ZSDNP od valné hromady ZSDNP v roce 2016 do Valné hromady v roce 2017
V organizacích sdružených v Zahraničním výboru ZSDNP, tj. v EURACOAL, EHK OSN a Organizačním výboru světových hornických kongresů (IOC WMC), se v období od června 2016 do června 2017 uskutečnily následující zásadní aktivity:
EURACOAL
Ve druhém pololetí 2016 čelil EURACOAL, jako hlas evropského uhelného průmyslu, zvýšenému tlaku v souvislosti s přípravou vstupu v platnost Pařížské klimatické dohody. EK více než obvykle zdůrazňovala nutnost splnit klimatický cíl EU snížit emise CO2 do roku 2030 o 40% a stále zvyšovat podíl OZE v energetickém mixu EU. Kategoricky sdělila, že přechod k čisté energii je nevratný a neměnný, a že uhlí se tomu musí přizpůsobit. EURACOAL bere změny v energetice EU na vědomí, zdůrazňuje však, žes uhlím bude energetická transformace EU cenově dostupnější a z hlediska zásobování energií bezpečnější, ať z pohledu dodávek energie, stability sítí či jako podpora volatilních OZE. Tuto filosofii EURACOAL kontinuálně prosazuje při jednáních s institucemi EU. Zdá se, že tyto přednosti a význam uhlí přece jen začínají v EU rezonovat. Jako důkaz lze uvést zprávu německé nevládní organizace Agora z června letošního roku, dle které nemusejí být flexibilní uhelné elektrárny nezbytně bariérou pro rozvoj OZE. Naopak podpora ze strany dostatečně flexibilních uhelných elektráren může rozvoji OZE napomoci.
V souvislosti s evropským uhlím EURACOAL upozorňuje, že řada zemí v EU počítá s domácí těžbou a využíváním uhlí ještě po desetiletí, např. Polsko oznámilo, že v roce 2050 bude 50% elektřiny vyráběno z uhlí. EURACOAL proto v současné době pracuje na strategickém dokumentu - vizi evropského uhelného průmyslu do roku 2030. Na zasedání EURACOAL 26. června informovaly členské země EURACOAL o roli uhlí ve svých energetických politikách, o předpokládaných výhledech týkajících se podílů uhlí pro výrobu elektřiny a sdělily záměry v oblasti uhelných elektráren. Dále podaly informaci o předpokládané životnosti uhelných dolů a o strategiích pro splnění cílů pro snížení emisí CO2 ve svých zemích. Cílem je konfrontovat vysoce ambiciózní a často od reality odtržené záměry institucí EU s fakty a realitou. První draft Strategie EURACOAL do roku 2030 bude předložen na zasedání EURACOAL v lednu 2018.
EURACOAL si ale také uvědomuje, že v některých zemích EU dochází v posledních letech z nejrůznějších důvodů k uzavírání uhelných dolů nebo se jejich uzavření připravuje, např. v Německu bude v roce 2018 dle dlouhodobého plánu ukončena těžba černého uhlí. Ukončení těžby uhlí má zásadní dopad na region, ve kterém byla těžba realizována, a to nejen z hlediska zaměstnanosti, ale zejména z hlediska stability a rozvoje dotčeného regionu. EURACOAL proto prostřednictvím svého zástupce (Eisenvortová) v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), konkrétně v Poradní komisi pro průmyslové změny, upozornil na dopady energetické transformace na uhelné regiony. Stanovisko EHSV s doporučením pomoci těmto regiónům připravit se a adaptovat na novou situaci, získalo podporu v EK. Komise připravuje koncepční dokument pro regiony s intenzivní těžbou uhlí a platformu, která se kromě sociálních a finančních aspektů bude zabývat i novými technologiemi, a to včetně čistých uhelných technologií, o které EURACOAL usiloval. Téma uhelných regiónů si vzal za své i místopředseda EK M. Šefčovič, který připravuje setkání s odborovými organizacemi z evropských uhelných regiónů. Projekt pomoci při restrukturalizaci uhelných regiónů podporuje i předseda Výboru EP pro průmysl, výzkum a inovace ITRE prof. Jerzy Buzek, který v restrukturalizaci uhelných regiónů vidí cestu k re-industrializaci EU. EURACOAL se na svém zasedání Výkonného výboru 26. června rovněž rozhodl ustanovit platformu „post mining“, v rámci které bude prováděna výměna informací mezi členy EURACOAL, např. k zabezpečení a využití ploch po těžbě.
EK je však třeba stále zdůrazňovat, že členské země mají právo si stanovit svůj energetický mix a že řada zemí EU ve svých energetických politikách počítá s těžbou domácího uhlí ještě po několik desetiletí. Pro tyto země je z hlediska EURACOAL kromě systematického boje proti diskriminaci uhlí v evropské legislativě velmi důležitý i uhelný výzkum. V této oblasti aktivně působí Výzkumný ústav hnědé uhlí, který je členem Výboru EURACOAL pro technický výzkum (Ing. P. Svoboda). V rámci evropského Výzkumného fondu uhlí a oceli RFCS se VÚHU účastní již 3 projektů (stabilita svahů povrchových dolů, stojní konstrukce kolesových rýpadel a katalytické zkapalňování uhlí). Od července 2017 se bude podílet na dalším projektu řešícím využití vedlejších energetických produktů pro záchyt CO2. VUHU se účastní i přípravy nových návrhů projektů, které budou předloženy 15. září v rámci každoroční výzvy Výzkumného fondu uhlí a oceli RFCS. Nové projekty budou zaměřeny na oblast rekultivací a sanací. Pro letošní zářijovou výzvu připravuje EURACOAL ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou IEA, EPPSA (výrobci zařízení pro elektrárny) aj. projekt COAL 2051. Jeho cílem je šířit výsledky projektů podpořených RFCS a jejich propagací vytvořit síť odborníků za účelem zpracování návrhů pro budoucí směrování uhelného výzkumu.
Jak bylo výše uvedeno, je nutno systematicky věnovat velkou pozornost dokumentům a legislativním návrhům EK, které ovlivňují budoucnost uhelného průmyslu. EURACOAL vydal stanovisko k energetickému balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, který EK zveřejnila v listopadu 2016. EURACOAL se vymezil zejména proti Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, kde EK navrhuje pro přístup elektráren na kapacitní trh emisní výkonový standard ve výši 550gCO2/kWh.Záměrem je, aby tento standard platil u kapacitních mechanismů od roku 2023 pro nové elektrárny a od roku 2028 pro stávající elektrárny. Žádná uhelná elektrárna není schopná splnit tento standard bez vybavení CCS. Zavedením uvedeného standardu by kromě toho došlo k dvojí regulaci, uhelný průmysl se již regulován systémem EU o obchodování s emisemi skleníkových plynů.
EURACOAL vydal i stanovisko k revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS a během celého procesu revize v EP prosazoval názory svých členů. EURACOAL odmítá umělé zásahy do systému obchodování, tj. stahování a rušení povolenek, např. rušení povolenek v tržní stabilizační rezervě nebo rušení povolenek v členských státech v případě předčasného uzavření zařízení pro výrobu elektřiny. Naproti tomu požadoval, aby byl modernizační fond otevřen pro všechny technologie, včetně uhelných.
Velmi intenzivně a systematicky se EURACOAL věnoval procesu stanovení nejlepších dostupných technik (BAT) pro velká spalovací zařízení (VSZ). Soustavně dokládal, že navrhované emisní limity, zejména u NOx a rtuti jsou příliš nízké, aby mohly být splněny. Pro rtuť nechal EURACOAL zpracovat expertní stanovisko u Technologické university v Hamburku, které poukázalo na chyby při stanovení emisních limitů. EURACOAL opakovaně žádal EK o posouzení dopadů navrhovaných emisních limitů, stejně jako ministři životního prostředí Polska, ČR, Řecka, Finska a UK. EK naopak na jednání Fóra 20 října 2016 ve spolupráci s ekologickými organizacemi zablokovala všechny návrhy směřující ke zvýšení a zreálnění emisních limitů. EURACOAL reagoval právním stanoviskem společnosti Freshfields Bruckhaus Deringer upozorňující na protiprávní postup. Právní stanovisko nepochybně zapůsobilo, protože když 28. dubna 2017 hlasovaly členské státy o závěrech BAT, osm států, včetně ČR, bylo proti návrhu. Pro zamítnutí návrhu však chybělo 0,14%. EURACOAL reagoval dalším právním stanoviskem stejné společnosti, ve kterém upozornil na procesní pochybení, např. předložení pozměňovacího návrhu ze strany EK až před hlasováním a neumožnění diskuse, nehledání co nejširšího konsensu aj. EURACOAL zaslal právní stanovisko EK s požadavkem na opakování hlasování, odpověď však doposud nedostal. Bez reakce zatím zůstal i dopis Svazu průmyslu a dopravy ČR rovněž upozorňující na procesní chyby. Ani Výbor EP pro životní prostředí nereagoval pozitivně na námitku české europoslankyně Kateřiny Konečné.
Z publikační činnosti EURACOAL je třeba upozornit na vydání již šesté aktualizované publikace Uhelný průmysl v Evropě https://euracoal.eu/library/publications/ .Informace o publikaci včetně informací o uhelném průmyslu v Evropě byla zveřejněna v časopise Uhlí, rudy, geologický průzkum (R. Eisenvortová). Karlova universita, přírodovědecká fakulta, požádala na základě tohoto článku o přednášku na uhelně geologických seminářích na podzim letošního roku, což jí bylo přislíbeno.
EHK OSN
V ženevském Paláci národů se 26. - 27. října 2016 konalo 12.zasedání Skupiny expertů pro čistší produkci elektřiny z fosilních paliv, kde byla potvrzena druhá polovina dvouletého mandátu předsednictva skupiny, včetně místopředsedy Vladimíra Budinského, a to do roku 2017, kdy budou nové volby na příští dvouleté období.
Zasedání bylo spojeno s workshopem Věrohodnost udržitelnosti a role uhlí v rámci Cíle č. 7 udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 – Dosažení přístupu k dostatku spolehlivé, udržitelné a moderní energie pro všechny. Účastníci došli k přesvědčení, že uhlí může být součástí čistého energetického mixu, přičemž však musí překonat bariéry na cestě k zlepšení věrohodnosti své role pro udržitelný rozvoj. Shoda panuje na tom, že technologie HELE (Higher Efficiency, Lower Emissions) zvyšující účinnost tepelných elektráren a současně snižující emise CO2 se mohou pro uhlí stát globálním standardem. Velkou výzvou zůstává i flexibilita uhelných elektráren, která umožní zachovávat stabilitu sítí při narůstajícím podílu elektřiny z OZE, a také konverze uhlí na syntetický plyn či dopravní paliva. Potřebné mechanismy je třeba hledat k překonání absence politických stimulů pro rozvoj zachycování a ukládání CO2 (CCS) z uhelných elektráren.
V roce 2017 Skupina expertů hlouběji zpracovává tato témata zaměřená na čistší produkci elektřiny z uhlí:
- Zhodnocení budoucí role tepelných elektráren v systémech udržitelného rozvoje
- Zvyšování flexibilnosti elektroenergetické produkce z uhlí
- Redukce emisí a zvyšování účinnosti nových i stávajících uhelných elektráren s uplatněním nejlepších praktických postupů jak v regionu EHK OSN, tak i v globálním měřítku
- Zhodnocení prostředků rozvoje a uplatnění technologií a know how CCS a CCUS
V rámci spolupráce EHK OSN a IEA Clean Coal Centre London se uskutečnila 8. - 12. května 2017 v italském Cagliari 8. mezinárodníkonference o čistých uhelných technologiích – CCT 2017. Vladimír Budinský prezentoval referát Sociální akceptace čistého dobývání a spalování uhlí.
Ve dnech 11. - 14. 6.2017 se uskutečnilo v Astaně (Kazachstán) 8. mezinárodní fórum o energetice pro udržitelný rozvoj, uspořádané ve spolupráci EHK OSN, IEA Clean Coal Centre, World Coal Association a vládou Kazachstánu. Vladimír Budinský se v předstihu podílel konzultacemi na přípravě programu a stanovisek EHK OSN.
IOC WMC
Členové Českého národního komitétu (Josef Havelka, Vladimír Slivka, Vladimír Budinský), jenž je součástí Mezinárodního organizačního komitétu Světového hornického kongresu (IOC WMC) se zúčastnili 97.zasedání IOC WMC a 24. světového hornického kongresu v brazilském Riu de Janeiro (17. - 21. října 2016). Kongres se konal pod heslem Hornictví ve světě inovací a v jeho 8 technických sekcích bylo předneseno přes 250 referátů. V rámci sekce Udržitelnost/Sustainability vystoupil s referátem Odpovědný báňský provoz Vladimír Budinský. Byl to jediný k prezentaci a publikaci přijatý referát z České republiky. Česká delegace se aktivně zapojila do diskuse o nové strategii IOC WMC a do shrnutí evoluce dialogu a získávání poznatků poskytovaných světovými hornickými kongresy. Zvláštní pozornost byla věnována panelové diskusi o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v hornictví, včetně globálního projektu VISION ZERO zaměřeného na minimalizaci pracovních úrazů.
27. června 2017
Dr. R. Eisenvortová
Předsedkyně zahraničního výboru ZSDNP