Cílem této informace je ohlédnutí za nejvýznamnějšími aktivitami, které se uskutečnily od minulé volební valné hromady v roce 2015 v organizacích sdružených v Zahraničním výboru ZSDNP, tj. v EURACOAL, EHK OSN a Organizačním výboru světových hornických kongresů (IOC WMC).
1. URACOAL
Evropská asociace uhelného průmyslu EURACOAL, v souladu se svým cílem, intenzivně podporovala zájmy uhelného průmyslu na unijní úrovni. V roce 2015, v době konání Pařížské klimatické konference a po zveřejnění strategie Energetické unie, ve které se dekarbonizace stala jedním z pěti pilířů, byl EURACOAL v nelehké pozici. Snížení emisí skleníkových plynů se stalo prioritou a bezpečnost dodávek energie a ekonomická efektivita byly odsunuty na vedlejší kolej a uhlí téměř až na odstavnou kolej. Bylo třeba řady dobře promyšlených a prezentovaných aktivit, i proto, že EURACOAL, jako hlas evropského uhelného průmyslu, čelil soustředěným útokům ze strany ekologických sdružení. Byly proto zintenzivněny kontakty s evropskými institucemi s Evropským parlamentem (EP) v rámci Kulatých stolů o uhlí a s Evropskou komisí (EK) formou Dialogů o uhlí. Hlavními tématy setkávání s evropskými institucemi byly kromě bezpečného a stabilního zásobování energií, význam domácích zdrojů pro snížení dovozní závislosti, flexibilita uhelných elektráren a jejich podpora pro volatilní obnovitelné zdroje energie (OZE). Na podporu významu domácích zdrojů energie EURACOAL vydal publikaci "Uhelný průmysl v Evropě", ze které jasně vyplynul význam uhlí pro členské země EU. Pro řadu zemí je uhelný průmysl páteří pro výrobu elektřiny. Nejlepším příkladem je Polsko s téměř 80% elektřiny vyrobené z uhlí, ale i Německo, kde se přes probíhající energetickou transformací (Energiewende) na bázi uhlí vyrábí téměř 40% elektřiny.
O významu uhlí pro energetickou bezpečnost a stabilitu sítí diskutoval EURACOAL i s další institucí EU, s Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV). Stanovisko k energetické transformaci uhelných regiónů, na kterém se EURACOAL podílel (spoluzpravodaj R.Eisenvortová), bylo inspirací pro EK k založení Platformy pro transformaci uhelných regionů v prosinci 2017. Významným úspěchem pro uhelný průmysl je, že platforma se kromě restrukturalizace uhelných regionů zabývá i pokročilými uhelnými technologiemi. V této souvislosti je významný projekt EURACOAL CoalTech2051, jehož cílem je stanovení směru uhelného výzkumu do roku 2050 a vytvoření sítě pokročilých uhelných technologií. EURACOAL je také členem Sociálního dialogu pro těžební průmysl, kde v letošním roce převzal předsednictví (V. Budinský). Na letošním jarním zasedání V. Budinský informoval o bezpečnosti práce v ČR a R. Eisenvortová o kulatých stolech k transformaci uhelných regionů, které EHSV v letošním roce připravuje. Jeden z kulatých stolů by se měl uskutečnit i v ČR.
EURACOAL má také čilé kontakty s Výzkumným fondem uhlí a oceli RFCS, a to prostřednictvím Výboru EURACOAL pro technický výzkum, ve kterém je zastoupen Výzkumný ústav pro hnědé uhlí VÚHU (P. Svoboda). Od roku 2015 podalo VÚHU jako spoluřešitel celkem 21 návrhů výzkumných projektů. Z tohoto množství byly úspěšně posouzeny a finančně podpořeny 4 projekty, které se zabývaly strojní technologií dobývání, řešením stability svahů lomů a výsypek a využitím uhlí pro produkci motorových paliv. Tento stav je velmi dobrým výsledkem, vzhledem k tomu, že od roku 2017 výrazně poklesl objem finančních prostředků (cca na 1/2), které RFCS dle svého statutu může alokovat na podporu výzkumných projektů. RSFC pracuje na zvýšení finančních prostředků. V letošním roce bude znovu podán demonstrační projekt zaměřený na funkčnost a ekonomické posouzení provozu kořenové čistírny čerpaných důlních vod, který koordinuje VÚHU.
Zásadní činností EURACOAL je účast na přípravě nové nebo revidované legislativy a programů EU. V raportovaném období se jednalo zejména o 3 následující návrhy a rozhodnutí s významným dopadem na uhelný průmysl: rozhodnutí o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení, reforma systému obchodování s emisními povolenkami a projednávané nařízení o trhu s elektřinou. Čeští členové EURACOAL se významně podíleli na přípravě pozměňovacích návrhů a stanovisek a pracovali např. v pracovní skupině EURACOAL k BAT pro velké spalovací zdroje a jednali i s generálním ředitelstvím EK ENVI (R. Eisenvortová).
Rozhodnutí o BAT pro velká spalovací zařízení bylo založeno na teoretických údajích, které byly na hony vzdálené realitě, zejména u stanovených rozsahů emisí pro rtuť a NOx. Kromě toho bylo celé jednání prostoupeno řadou procesních pochybení. Důsledkem byla žaloba Polska proti EK podpořená Bulharskem a dále žaloba EURACOAL a německých energetických společností, ke které se připojily i české elektrárny Chvaletice, Počerady a Opatovice i další subjekty jako např. Svobodný stát Sasko. Rozhodnutí je nyní v rukách Evropského soudního dvora.
U Reformy systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na období 2021-2030 lze v důsledku zavedení řady nástrojů na snížení přebytku povolenek v systému (1,6 mld.) očekávat růst ceny povolenky i jejich nedostatek. Tržní stabilizační rezerva, do které budou přebytečné povolenky převáděny, začne fungovat již od 1. ledna 2019. Tato reforma s očekávaným růstem ceny a nedostatkem povolenek bude mít dopad na ekonomiku výroby elektřiny.
Součástí nařízení o trhu s elektřinou je návrh emisního standardu ve výši 550 gCO2/t pro účast v kapacitních mechanismech. Tohoto limitu uhelné elektrárny a dokonce ani některé plynové elektrárny nedosáhnou. Návrh je v jednání s nadějí, že pro stávající elektrárny bude časový odklad a návrh EK se bude týkat nových uhelných elektráren.
ZSDNP je členem EURACOAL již od roku 1997. Loni tak slavil 20. výročí členství v EURACOAL. Bez nadsázky je možno konstatovat, že ZSDNP je aktivním a respektovaným členem EURACOAL. Všichni jeho zástupci v EURACOAL (V. Budinský, Z. Bučko, R. Eisenvortová a R. Tabášek) se na aktivitách EURACOAL systematicky podílejí. Zpráva o situaci v českém uhelném průmyslu, která je dvakrát ročně prezentována (R. Eisenvortová) na zasedání Výkonného výboru také na Market Commitee, je vždy se zájmem očekávána. ZSDNP má zastoupení v řídícím výboru (steering committe - R. Eisenvortová, V. Budinský) a od roku 2015 zastává V. Budinský pozici vice-prezidenta a od března letošního roku pozici prvního vice-prezidenta. Zástupci ZSDNP jsou také aktivně zapojeni ve výborech EURACOAL. Energeticko - environmentální výbor se zabývá zejména legislativou EU v procesu její přípravy, statistický Market Commitee vydává 2x ročně publikaci o trhu s uhlím a Výbor pro technický výzkum, jak bylo výše uvedeno, je aktivní v rámci RFCS.
Pro budoucí účinné působení EURACOAL na unijní úrovni je nutné pokračovat v nové strategii EURACOAL s ještě aktivnějším a důraznějším hájením zájmů evropského uhelného průmyslu, navázat dobré kontakty s novým EP (volby v květnu 2019) a s novou EK (funkční období současné EK skončí 31. října 2019) a pokračovat v dobrých vztazích s EHSV a v bilaterálních a vzájemně prospěšných vztazích s členy EURACOAL. Koncem června 2018 se uskuteční zasedání Výkonného výboru EURACOAL, kde bude upřesněna strategie EURACOAL pro nadcházející období, včetně lobbystické a publikační činnosti. Velký důraz bude kladen na přípravu akce EURACOAL, která se bude konat v době klimatické konference COP 24 v polských Katowicích a jejímž cílem bude zdůraznit význam domácího uhlí pro EU.
2. EHK OSN (UNECE) - Skupina expertů pro čistší produkci elektřiny z uhlí a ostatních fosilních paliv (od 2017 změna názvu na SE pro čistší produkci elektřiny z fosilních paliv, od září 2018 se očekává další změna názvu na SE pro čistou elektřinu)
Na řádných volebních zasedáních Skupiny expertů (SE) byl Vladimír Budinský znovuzvolen do funkce místopředsedy SE, a to na příslušná dvouletá období 2016/2017 a 2018/2019. Česká republika se aktivně zapojila do činnosti Task Forces k stěžejním tématům:
- Zvyšování účinnosti elektráren spalujících uhlí a ostatní fosilní paliva (se zřetelem na záměry, cíle a indikátory účinnosti uhelných elektráren, jejich připravenost na uplatnění technologií CCS/CCSU)
- Zhodnocení budoucí role uhelných elektráren v udržitelných energetických systémech
- Zvyšování flexibility uhelných elektráren
Podařilo se přesvědčit Divizi udržitelné energetiky EHK OSN, že uhlí může být součástí čistého energetického mixu, ovšem musí překonat bariéry na cestě k zlepšení věrohodnosti pro udržitelný rozvoj. Experti se shodli na tom, že technologie HELE (Higher Efficiency, Lower Emissions) zvyšující účinnost tepelných elektráren a současně snižující emise CO2 se mohou stát globálním standardem pro užití uhlí. HELE jsou součástí Pařížské dohody OSN o klimatu a již dnes jsou v nákladech konkurenceschopné. Velkou výzvou zůstává flexibilita uhelných elektráren, která umožní zachovat stabilitu sítí a spolehlivost dodávek při růstu podílu elektřiny z OZE. Právě Task Force k HELE a zvyšování flexibilnosti vede V. Budinský. Mimo moderování workshopů a vystoupení na zasedání v Ženevě prezentoval vysoce účinné a nízkoemisní uhelné elektrárny rovněž v květnu 2016 na prvním workshopu HELE v Tokiu a v květnu 2017 pak vystoupil s referátem Sociální akceptace čistého dobývání a spalování uhlí na mezinárodní konferenci o CCT v Cagliari.
V březnu 2018 se v Ženevě konalo významné Regionální fórum o udržitelném rozvoji pro region EHK OSN. K diskusi o cestách k transformaci energetiky na podporu Agendy 2030 přispěl V. Budinský jako jeden ze čtyř oslovených klíčových řečníků z regionu vyžádanou případovou studií o koordinovaném provozu flexibilních uhelných elektráren a OZE. Energetika je klíčem k dosažení téměř všech cílů udržitelného rozvoje OSN - Agendy 2030 (sama zde představuje Cíl 7 - SDG 7).
Společným cílem SE je změna kontroverzního pojetí "OZE versus uhlí" na jednoznačné uznání pojmu "Čistá energetika". Probíhají práce nad návrhy možných opatření, která by měli politici implementovat k akceleraci přechodu na udržitelnou energetiku.
Veškeré aktivity SE se dál rozvíjejí a implementují při aktivní účasti členských států EHK OSN, představitelů energetického a finančního sektoru, občanské společnosti, nevládních organizací, nezávislých expertů a akademických institucí.
3. Organizační výbor světových hornických kongresů (IOC WMC)
V říjnu 2016 se členové českého Národního organizačního komitétu (J. Havelka, V. Budinský, V. Slivka) zúčastnili 97. zasedání IOC WMC a 24. světového hornického kongresu (WMC) v Riu de Janeiro pod heslem Hornictví ve světě inovací. Celkem se o prezentaci na kongresu ucházelo 430 referátů ze 44 zemí. Akceptováno bylo 246 referátů pro 8 technických sekcí, za ČR jako vůbec jediný referát Odpovědný báňský provoz, se kterým vystoupil v rámci technické sekce Udržitelnost/Sustainability jeho autor V. Budinský. Speciální panelová diskuse během kongresu byla věnována problematice bezpečnosti a ochrany zdraví pro práci v hornictví, a to včetně globálního projektu ISSA Mining - VISION ZERO, zaměřeného na minimalizaci pracovních úrazů. V diskusi mohla česká delegace navázat na referát členů ZV ZSDNP V.Budinského a R. Eisenvortové prezentovaný na 1. konferenci k VISION ZERO v září 2016 v Bochumi. Téma bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pokračuje nejen v aktivitách IOC WMC. Vladimir Budinský na pozvání organizátorů z ISSA Mining vystoupil v září 2017 na XXI. světovém kongresu o bezpečnosti práce (WCSH 2017) v Singapuru s referátem Efektivní a bezpečná těžba - zkušenosti z integrovaného přístupu v ČR. Pro 25. světový hornický kongres (WMC) v Astaně v červnu 2018 pak připravil jako klíčový řečník vystoupení Výzvy a cíle bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v uhelném průmyslu v sekci ISSA Bezpečnost a ochrana zdraví v uhelných dolech.
IOC WMC zahájil v Riu diskusi o své nové strategii na období 2016-2020, která pokračovala za účasti české delegace (J. Havelka, V. Budinský, V. Slivka) na 98. zasedání IOC WMC v listopadu 2017 v New Delhi. Bylo ustaveno deset podvýborů, které do 25. světového kongresu WMC v Astaně mají na základě online diskuse shrnout podněty z jednotlivých národních komitétů a navrhnout změnu statutu a stanov IOC WMC. Do budoucnosti je třeba nepochybně náplň jeho činnosti zatraktivnit (například regionálně respektive tematicky zaměřenými meetingy, kurzy a webcasty) a najít odpověď na otázku, proč nejsou některé důležité hornické země světa dosud řádnými členy IOC WMC. Zatím byly jako nejnaléhavější výzvy identifikovány: Bezpečnější těžba, Ekologičtější těžba, Změna klimatu a hornictví, Finanční náročnost nastartování nových báňských projektů.
Ve dnech 18. - 22. června 2018 se schází v Astaně 99. zasedání IOC WMC a 25. světový hornický kongres WMC. Za Zahraniční výbor ZSDNP se zúčastní V. Budinský. K prezentaci byl přijat jeho shora zmíněný referát Výzvy a cíle bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v uhelném průmyslu.
Závěrem informace o činnosti Zahraničního výboru ZSNDP je vhodné zdůraznit, že Zahraniční výbor ZSDNP v ČR kontinuálně sdílí získané informace. Pravidelně informuje představenstvo ZSDNP o své činnosti a publikuje v časopise Uhlí, rudy, geologický průzkum. Jako další příklady lze např. uvést, že během procesu k BAT pro velké spalovací zdroje byla o aktivitách EURACOAL prostřednictvím R. Eisenvortové průběžně informována Technická pracovní skupinu při MPO pro velké spalovací zdroje, ve které bylo zastoupeno i MŽP. O situaci v uhelném průmyslu v Evropě rovněž informovala studenty Karlovy university v rámci Uhelných seminářů, které UK pořádala. Pravidelné informace o činnosti Zahraničního výboru ZSDNP jsou rovněž umisťovány na webové stránce ZSDNP, takže jsou k dispozici i širšímu okruhu čtenářů.
Dr. Renata Eisenvortová
Předsedkyně zahraničního výboru ZSDNP