Ing. Miroslav Šťastný se narodil v Příbrami 9. 3. 1945. Po maturitě na příbramském gymnáziu zamířil do Ostravy a úspěšně v roce 1968 dokončil Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské.
Jeho profesní cesta pak celý život sledovala hornictví ve všech podobách. Nejprve prošel řadou šachet Uranových dolů, aby potom po významnou část své hornické kariéry zakotvil ve státní báňské správě, kde dosáhl pozice šéfa Obvodního báňského úřadu Příbram. Ale kdekoli pracoval, všude zanechal výraznou stopu a vzpomíná na něj řada kamarádů a jistě i podřízených.
Jak byl dobrý horník a šéf, tak byl i vynikající znalec hornických tradic. A nejen, že je dobře znal, ale dokázal svým příkladem, vtipem a zpěvem přitáhnout k zájmu o propagaci hornictví další a další lidi.
Byl výborný zpěvák, se sluchem, který dokázal rozeznat falešné tóny nejen v písničce. Byl fanda na dějiny a nejen že je miloval, ale velice dobře si pamatoval, co se kde kdy stalo a dokázal své hluboké znalosti historie smysluplně vložit do své řeči. Nemiloval dlouhé kecy. Kdykoli, v podstatě bez přípravy, vystoupil před jakýmkoli shromážděním, obdivovali jsme, jak dokázal stručně a přesně vyjádřit základní myšlenku a oslovit posluchače. Když jsme se pak ptali, jak to proboha dokáže, jen se usmál a řekl – to jsem si rozmyslel a vymyslel během cesty k pódiu.
Již v roce 1973 stál u obnovení slavnostních hornických večerů v Příbrami - Skoku přes kůži - v rámci sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. A společně s mnoha dalšími hornickými kamarády, mezi nimiž byl i jeho bratr Jarda, se i touto formou vytrvale podílel na záchraně a obnově hornických tradic. V roce 1993 se pak všichni společně rozhodli založit Cech příbramských horníků a hutníků, který Mirek od roku 1996 po 18 let vedl jako slavný, vysoký a neomylný perkmistr a samozřejmě řídil i ty každoroční podzimní Skoky přes kůži středoškoláků z příbramské průmyslovky. Snad řízením osudu se tahle parta z Příbrami účastnila v roce 1996 německého hornického dne ve Schneebergu. Byla to zásadní inspirace pro to, aby již rok nato, v roce 1997, společně s městem a tehdejšími Rudnými doly Příbram organizoval s Cechem v Příbrami první setkání hornických měst a obcí ČR a jistě tehdy netušil, že zakládají tradici, která má letos v pořadí již 26. pokračování, tentokrát v Kutné Hoře. V roce 2006 společně s hornickými kamarády z Cechu a dalších sedmi hornických spolků zakládal Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky a 15 let toto Sdružení vedl jako jeho perkmistr.
Jeho osoba byla při spolkové činnosti nepřehlédnutelná. Patřil svými názory a hlavně svým humorem, pro Cech a akademickou obec tak typickým, mezi nejvýraznější osobnosti Cechu a Sdružení. Cech příbramských horníků a hutníků a Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky budou navždy spojovány s jeho jménem.
Byl přesvědčený o tom, že ani my, ani naši potomci nesmíme nikdy zapomenout na své předky, kteří nám zanechali veliký odkaz – odkaz perfektní práce, odkaz lidské vzájemnosti při nejednoduché práci horníků. Naprosto po zásluze byla jeho činnost oceněna rezortní medailí Georgia Agricoly za zásluhy o české hornictví. A posléze i cenou Český permon za celoživotní zásluhy o uchování hornických tradic, čestným odznakem ministra hospodářství Slovenské republiky a řadou dalších.
O Mírovi by se dalo psát mnoho dalšího a pamětníci jistě mohou přidávat další a další příhody ze života. Prostě byl to skvělý a jedinečný člověk, kterého jsme milovali, bude nám neskutečně scházet. Od 16. února 2022 už ten huntík s hornickými tradicemi tlačíme dál bez Míry.
Mirku, ať tě tam nahoře už nic netrápí a drž nám tam s Kolomanem a všemi dalšími kamarády, na které vzpomínáme, místo. Nakonec se tam dříve či později sejdeme.
Za Cech příbramských horníků a hutníků a Sdružení hornických a hutnických spolků, 8. 3. 2022, Příbram
Pavel David