Redakce polského periodika Trybuny Górniczej se zajímá o názory prezidenta ZSDNP a senior vice prezidenta EURACOAL Ing. Vladimíra Budinského, MBA. týkající se problematiky snížení emisí metanu navržené Evropskou unií.
80 procent černého uhlí těženého v Polsku (jak energetického, tak koksovatelného uhlí) pochází z ložisek metanu. Pro Polskou těžařskou skupinu bude to znamenat nutnost téměř okamžitě uzavřít 2/3 dolů. Opravdu vidíte takovou hrozbu?
EURACOAL byl společně se svazy polského hornictví od samého začátku proti této evropské regulaci, kterou Komisi EU diktují zelení aktivisté bez znalosti odborné problematiky a bez ohledu na dopady, jaké regulace bude mít na černouhelné hornictví. Jako Prezident EURACOAL v období leden 2021 - leden 2023 jsem už na podzim 2021 jednal s komisařkou pro energetiku Kadri Simson a polskou pozici jsem jí vysvětloval. V Europarlamentu jsme uspořádali několik slyšení a pracovních snídaní, kde jsme pro pozici EURACOAL hledali podporu. Požadujeme limit 8 t metanu na tunu těženého uhlí. V posledních dnech se zdá, že bych Evropský parlament mohl s podporou vlád Polska akceptovat požadavky průmyslu. Věc je otevřená a nic nevzdáváme, ovšem riziko je obrovské.
Nový zákon se má vztahovat i na hnědé uhlí a vyžadovat měření emisí metanu z již uzavřených dolů. Není to přehnané?
Je to přehnané a vyvolá to úplně zbytečně dodatečné náklady. Budeme měřit, abychom potvrdili známou věc, že doly na hnědé uhlí metan nevypouštějí prakticky žádný. Hnědé uhlí čelí velkému problému s růstem cen povolenek na vypouštění CO2 a každá další regulace způsobující náklady urychluje ztrátu konkurenceschopnosti uhelné energetiky.
Nařízení se časem dotkne i producentů koksovatelného uhli (OKD, pokud to půjde po roce 2025). Nebylo by účtování tohoto sektoru dodatečnými náklady v rozporu se současným způsobem, jak se k němu chovat jako k citlivému?
OKD podle všeho skončí v roce 2025. Ale ano, samozřejmě se v podobě dražšího uhlí dotkne evropská metanová regulace celého řetězce, který černé uhlí využívá.
Přestože v EU panuje shoda ohledně nutnosti snížit emise tohoto druhého nejškodlivějšího skleníkového plynu po CO2, způsob realizace předpokladů metanové strategie ES a její očekávané náklady vzbuzují obavy energetických společností, včetně polských. EK bude muset zvážit zavedení systému kompenzací a pobídek zmírňujících dopady navrhovaných reforem. Jaký je váš názor na to?
Metanová regulace vznikla za úplně jiné ekonomické a strategické situace v Evropě. Teď máme už rok válku na Ukrajině a surovinová a energetická bezpečnost jsou nejvyšší prioritou. Vnímáme změnu nálady i v Bruselu, kde se předpokládá, že po volbách do Evropského parlamentu bude za rok zcela jiná situace. Zdůrazňuji, že ekologické a klimatické šílenství EU nemá oporu v realitě, což prokázal globální průzkum mezi 10 miliony respondentů. Řešení klimatické změny bylo z 16 nabízených priorit až na 16., posledním místě, zatímco spolehlivé zásobování energiemi bylo na 11. místě. Výsledky voleb do EU v roce 2024 budou změněnou situaci ve světě i v Evropě reflektovat.
Rozhovor byl publikován v Trybune Górniczej a portálu nettg.pl.